O knize: 2019 / Když špína, jako mor, nezná hranic... Když nemůžete věřit svým vlastním uniformám, ale můžete a měli byste důvěřuj známým nepřátelům... Když se nepřátelé, odstrkující věčné spory, postaví zády k sobě proti společné hrozné hrozbě... A když není čas přemýšlet, protože bitva už vypukla... Pak se může stát cokoliv. A věřte mi, stává se to. Odnikud se objevují velitelé a kavaleristé krmí černým ovsem nenasytné bronzové bestie. Někdo vsadí svou poslední sázku na aroganci někoho jiného a vyjede vstříc třem regimentům, aby urval, získal a vybojoval vzácné vteřiny. Někdo roste do zledovatělých svahů a drží se zpátky, drží zpátky, zadržuje další nápor bělooké smrti. Zdálo by se: kolik bitev již utichlo na stránkách „Reflections of Eterna“? Tenhle ale není jako ostatní. A mnohem víc záleží i na něm. A tak chci myslet na ty, kteří jdou do této bitvy, že alespoň za jejich zády je vše v pořádku. Maršál Alva se směje, brigádní generál Pridd se usmívá. Robert Epinay je poprvé po mnoha letech šťastný, Marcel Valmet mu skoro závidí. Rupert vock Felsenburg získává zpět svou kočku a přemýšlí o lásce, Arnaud Savignac dokáže najít cizí ztrátu a ještě něco. Mallit se dívá na zlatý květ a Selina se dívá na prsten s podivným znamením. Ještě je zima, ale den už roste a noc taje…